Pokud není člověk, doslova, pohlcen svou prací, ve které našel smysl života, mívá nějakého koníčka.
·        Pokud je to muž, manuálně zručný, může se zabývat
–         sestavováním různých modelů
–         vylepšováním svého mazlíka v garáži
–         výrobou různých doplňků do bytu.
·        Jestliže je to stejně šikovná žena, bývá její zálibou
–         háčkování
–         pletení
–         vyšívání.

Tyto koníčky patří k takzvaným tichým zálibám.Pak je ale hobby, které nebývá, někdy, přijato se zvláštním pochopením. Zvláště, bydlí-li člověk v paneláku nebo podobném společném domě.

Je to hra na nějaký hudební nástroj.Jestliže jste se rozhodli hrát na
–         triangl
–         klávesy
–         foukací harmoniku
–         akustickou kytaru
asi Vám to nikdo zazlívat nebude. Pokud nebudete aspirovat do rockové nebo metalové skupiny a nepořídíte si, k tomuto účelu, kytaru elektrickou. Tam už by mohl nastat problém.

Záleží na tom, jak máte hluboko do kapsy

Horší je, když se rozhodnete učit na
–         trubku
–         pozoun
–         skotské dudy
–         nebo, nedej bože, bicí.

To už může být přijato s jistou nevolí. Máte několik možností, jak celou záležitost vyřešit. Záleží na tom, jakými finančními prostředky vládnete.
Nabízím čtyři skupiny, které Vám snadno odhalí, jaké jsou Vaše možnosti. Jistě, že se zařadí každý.
1.     Od výplaty k výplatě– je potřeba mít na venkově hodné příbuzné, kteří Vám umožní několikrát týdně se uspokojit.
2.     Něco mi zbývá– drobnými dárky a úplatky se pokusíte sousedy uklidnit.
3.     Není to tak zlé – investujte do dokonalého odizolování celého bytu. Sice Vás to bude stát nějakou tu korunu, ale pak můžete s klidem cvičit.
4.     Nevím, co s penězi – Kupte dům, nejraději na samotě, s velkou garáží. Tam je, totiž, úžasná akustika.
Zdají se Vám všechna moje řešení pro kočku? Tak to mám ještě jednu radu.

Koupit nějaký plastový nebo papírový model, popřípadě háček a přízi.

Pamatuji si ten den, kdy jsem se poprvé dostavila na hodinu pole dance, poprvé dotknula tyče. Ihned jsem podlehla kouzlu tohoto sportu. Brzy následovalo zaplacení dalších lekcí, nákup prvních pravých pole dance oblečků, ať byly jakkoliv drahé. První magnézium na protiskluz na sebe také nedalo čekat.
 
Uběhl nějaký ten rok a i přes mou dřívější přelétavost mezi koníčky, já jsem se stále věnovala pole dance. Platila jsem si více hodin, pořídila jsem si vlastní tyčku do bytu. Pak přišel trenérčin nápad na nacvičení choreografie na mistrovství v naší republice.
 
A tam přišlo na lámání chleba, najednou se z koníčku stávalo něco jako dřina. Člověk najednou věděl, že musí dneska mít trénink, neboť potřeboval natrénovat detaily, které mu nejdou. Nebo věděl, že zítra musí povinně jíst to a to, aby zregeneroval. Tušil, že by měl zajít na masáž nebo do sauny jen proto, že to potřebuje jeho příprava, ne že by to jeho tělo těšilo.
 
Jak se závody více a více blížily, tak se nucení stávalo častějším. Tréninky byly často fádní a stejné dokola, chyběla tam jiskra, ta radost jako na začátku. Naštěstí skončením závoduse rutina a dřina obrátila v koníček. A zajímavé je, že tréninky jsou téměř denní bez nucení se. To, co dřív člověka rozčilovalo, že musí, nyní stejně dělá dobrovolně.
 

Přicházející zlomy

 
Taky se zabere do nějakého svého zájmu, objeví se u vás ambice a začnete svůj koníček hnát nahoru? Nemusí se jednat jen o sport, kde to bývá nejčastější – spousta hobby běžců si začne nakládat dlouhé vícefázové běžecké a posilovací tréninky. Může se to stát u jakéhokoliv koníčku, že nás žene někam, kde už nás to nebaví.
 
Ihned zpozorněte, když pociťuje čím dál častější stavy, že se musíte ke své dříve oblíbené činnosti nutit. Zvolněte, nebo koníček dočasně opusťte. Pokud to je vaše pravá láska, uvidíte, že vám začne chybět a vrátíte se s novou chutí a elánem. Hobby se nesmí stát vaší povinností.

U nás v Čechách je houbaření velmi oblíbené. Sbíráním hub a přípravou houbových pokrmů se zabývali již naši předkové. První písemné zmínky o tom pocházejí již z jedenáctého století. A pozdější zmínky, ze století čtrnáctého, zanechal Dalimil v jeho kronice. Popisoval sběr hlív ze stromu. Ale ne všichni Češi houby a pravidla jejich sběru dobře znají. Trochu si to zopakovat nikdy není na škodu.

Vyrážíme raději ráno
Po ránu je v lese chladněji, v létě je lépe si přivstat. Ale pokud nejsme zrovna ranní ptáčata, také není nic ztraceno. Les poskytuje chládek celý den. A pokud je vhodné počasí s dostatkem vláhy, rostou houby celý den.
 
Co raději v lese necháme
Tak určitě ty houby, které neznáme nebo jsme v jejich případě na pochybách. Radí to odborníci i zdravý selský rozum. Proč naprosto zbytečně riskovat otravu? Ty podezřelé necháme lesním živáčkům, ti si s nimi poradí. Pokud si přece jen bereme vzorek pro konzultaci se znalcem, určitě ho nemícháme s ostatními, mohlo by se stát, že se ocitne ve smaženici na našich talířích!
 
Kam úlovky z lesa ukládáme
Vždy do košíku! Mají tam prostor a mohou v něm dýchat. Zapomeneme na tašky všeho druhu, obzvláště ty igelitové. Houby se v nich mohou pomačkat, ale také bez přístupu vzduchu zapařit. Jsou to živé organismy, ve kterých i po utržení probíhají biologické procesy. Když v igelitce vytvoříme vhodné podmínky, pracují na plné obrátky. V našich krásných úlovcích se množí mikroorganismy a dochází k rozkladu. Může se stát, že než je doneseme domů, budeme z nich mít jen nevzhlednou a nejedlou hmotu. Nic pro chlubení houbařským uměním.
 
Jak sbíráme a čistíme
Sbíráme vždy jemně, kroutivým pohybem. Ušetříme tím podhoubí. Chováme se tak, aby i po naší návštěvě a sběru na místě něco dál rostlo. Ovládáme se i tehdy, pokud narazíme na úrodný „plácek“ a horečně hledáme další a další úlovky. Houby, které neznáme, neničíme! Nejsme bezohlední sobci! Hrubé čištění provádíme ještě v lese. Přitom vyřadíme i kousky, které vypadají dobře z venku, ale jsou uvnitř zčervivělé.
 
Zpracováváme co nejrychleji
Jde o živý „materiál“, co se rychle kazí (jak jsme psali výše). A to i v chladu lednice. Zpracováváme ho co nejrychleji, čekáme maximálně do následujícího dne!

Dobrá nálada je klíč ke zdraví
Když jsme šťastní, spokojení, a vše nám jde tak snadno, zřejmě je to díky hormonu endorfinu. Endorfin, znám též jako hormon štěstí, je hormon, který se uvolňuje do mozku a navozuje pocit štěstí, dobrou náladu a dokonce tlumí bolest. A právě tento hormon se uvolňuje například při sportu nebo sexu. Pocit štěstí a pohody je ale důležitý pro správnou funkci celého organismu. Tento pocit vnímáme i při vykonávání oblíbené aktivity, ať už jde o běh, čtení, háčkování či sbírání známek. Když se cítíme duševně v pohodě, reaguje na to i naše tělo. Srdeční puls se stabilizuje, tlak se vyrovná a hladina cukru v krvi je optimální. Dokonce máme i více energie.

Věčný boj o čas
Kde ale vzít na záliby čas? Při vší práci, starostech o bydlení a rodinu? Nepoddávejte se stresu. Zkrátka zpomalte, a zkuste si najít chvíli sami na sebe. Nehledejte negativa, ale řešení:
·         Mám velkou rodinu a chci se jí věnovat. Nemám na své vlastní koníčky čas. – Je to snadné. Zkuste svou rodinu do svých oblíbených činností zapojit. Naučte manželku hrát fotbal, ukažte manželovi a dětem kouzlo malování. Tak budete pohromadě, a děti se navíc vždy rádi zapojí do nových aktivit.

·         Rád/a sportuji, ale bydlím ve městě a nemám čas jezdit do přírody. – I v takovém případě pomůže malý kompromis. Zkuste ve vašem městě vyhledat park, kde lze jezdit na inline bruslích či na kole. Můžete si najít v okolí i lanové centrum s lezeckou stěnou, pokud jste zastánce horolezectví. Nebo si běžte zaplavat do krytého bazénu, kde osvěžíte tělo i mysl.
·         Mám náročnou práci, kde trávím většinu času, na záliby není prostor. – Když večer, po náročném dni, nebudete příliš unavení, najděte si hodinku třeba na četbu. Nebo si chvilku před spaním v pohodlí vaší postele, upleťte pár ponožek, nebo nakreslete obrázek. Před večerní sprchou můžete posilovat i doma, pokud nezbývá čas na fitcentra.
·         Mám hodně koníčků, na všechny se nedostane. – Pokud jste neposední jako blecha, a baví vás spousta věcí, co takhle je smísit v jednu? Máte-li rádi hraní na kytaru, vycházky v přírodě a ochutnávání vína, popadněte batoh, víno a kytaru, a vydejte se na nějaké pěkné místo. Tam se můžete v klidu oddávat svým zálibám.
Nepodléhejte úzkosti
Je opravdu dobré někdy zpomalit, a nedřít se na úkor zdraví. Nepřipouštějte si nezdary a dělejte věci, které vás činí šťastnými.

Bez rozdílu na to, jaké je venku počasí nebo to, kolik máte dětí a v jakém věku se nacházejí, vždy je čas od času dobré vyrazit na místo, které nemáte možnost navštívit denně. Rovněž je pro všechny děti příjemnou změnou, pokud jim nabídnete i něco nového, co ještě neznají a dopřát jim to, aby jejich energii mohly naplno využít.

Pokud jste tedy ještě nenavštívili Jump arénu, měli byste tuto chybu napravit, protože sami zjistíte, jak vašim dětem přinese uspokojení v každém ohledu a stejně tak i vám, protože se můžete zabavit společně s nimi na všech trampolínách, které zde najdete.

Odpočinek a odreagování nezávislé od vašeho věku

Není vůbec podstatné to, kolik vám je let! V JumpParku na vás čeká nenáročná aktivita, jakou je pohodlné a zábavné skákání na trampolínách, na kterých vždy dopadnete do měkkého.

Tento pohyb si můžou dovolit i lidi, kteří se nemůžou věnovat jiné sportovní aktivitě, protože skákání na trampolíně nezatěžuje klouby a nesetkáte se s tím, že vás bude bolet celé tělo.

Pokud vás tento pohyb dostane, neváhejte se v areálu zúčastnit lekcí skákání, které absolvujete se zkušeným trenérem. V krátké době můžete zpevnit celé vaše tělo a rychle zhubnout i nadbytečné kilogramy, které vám už roky dělají vrásky na čele.

Narozeniny vašeho dítěte oslavte na tomto místě

Jestli slavíte narozeniny vašich dětí ve velkém stylu, neváhejte se obrátit na možnost – uspořádat nejbližší oslavu právě na místě, které je plné trampolín a zábavního vyžití. Vaše děti budou nadšené, stejně tak jako i všichni, kteří si nenechají tento významný den ujít společně s vámi.

Spojte se jako kolegové

Pokud máte ve vašem zaměstnání kolegy, se kterými si rozumíte nebo jednoduše trávíte celé dny spolu v uzavřené místnosti a rádi byste se více sblížili i mimo pracovní prostředí, neváhejte uspořádat teambuilding a přijít si užít relax na trampolínách, na kterých se odváže i ten největší „stydlín“.

Jako kolegy vás taková akce spojí a bude se vám později pracovat o něco lépe, protože se vzájemně poznáte i z neformální stránky.