Jak nastavit optimální teplotu v chladničce

Ne všechno zůstane v lednici déle čerstvé v lednici. Mnohé potraviny poškozuje chlad, některé jej prostě nepotřebují. Ukážeme vám, jak nastavit ideální teplotu chladničky a optimálně skladovat potraviny.

Jaká je správná teplota?

Ideální teplota chladničky je 7 °C. U chladniček bez teploměrů a regulátorů 1-6 nebo 2-7, to obvykle odpovídá nízkým úrovním regulátoru 1 nebo. Mnoho zařízení je nastaveno na příliš velký chlad. Platí pravidlo, pokud máslo nejde rozetřít, lednice je příliš studená a měli byste ji nastavit o několik stupňů výše.

Pro mrazicí prostor, je ideální teplota -18 ° C . Jen o jeden stupeň méně může znamenat o šest procent vyšší spotřebu energie.
otevřená lednice

Teplotní zóny

Pokud chcete uklízíte větší nákup, měli byste mít v lednici pořádek. Ne každý výrobek se cítí stejně pohodlně v každé poličce a některé věci nejsou vhodné pro chlazení. S teplotním rozdílem asi 6 stupňů je teplota chladničky nahoře teplejší než na dně, protože studený vzduch klesá, bez ohledu na regulátor.

●     8 ° C v horní polici pro sýry a spol.
Při asi osmi stupních je horní zásobník vhodný pro sýry, dobře balené zbytky, uzené a syrové šunky.

●     5 ° C ve středním prostoru pro čerstvé mléčné výrobky.
Ve středním prostoru můžete ukládat mléčné výrobky, jako je jogurt, tvaroh a mléko na pět stupňů. Patří sem i otevřené sklenice na ovoce a zeleninu.

●     2 ° C v dolním oddělení pro maso a ryby.
Kde je nejchladněji v lednici? V prostoru dole. Tam je nejchladnější se dvěma stupni. Je proto ideálním úložištěm potravin podléhajících rychlé zkáze, jako je maso a ryby.

●     8 ° C v prostoru pro čerstvé ovoce a zeleninu.
Největší zabijáci vitamínů jsou světlo, kyslík, teplo a vlhkost. Oba spodní oddíly jsou nastaveny na přibližně osm stupňů pro všechny druhy zeleniny a ovoce – to je zajištěno skleněnou deskou umístěnou výše.
ovocná mísa

Tropické ovoce (například ananasy, manga, banány a všechny citrusové plody) nepatří do chladu, protože jinak vznikají hnědé a vodnaté plochy. Pokud se chcete vyhnout ztrátě chuti u zeleniny, která obsahuje velké množství vody (okurky, papriky, cukety a rajčata), pak je lepší je neuchovávat v chladničce. Brambory, česnek a cibule také nemají rádi nízké teploty a mohou začít klíčit rychleji. Skladujte je lépe v suterénu nebo v tmavém hrnci.

Rostliny v bytě

Bývají sice obecně oblíbené, ale ne každý je má rád nebo se o ně dokáže dobře postarat. Ale asi znáte ten pocit, když přijdete do nějakého bytu a něco Vám tam chybí. Po chvíli zjistíte, že tam není kousek zeleně. Většinou Vám majitel sdělí, že je často na cestách a nemohl by květiny zalévat, případně je prostě nemá rád. Květiny ale přispívají k útulnosti bytu a jejich absence dělá prostředí neosobní a chladné. Nemusíte mít doma zrovna hotový prales, stačí vybrat pár hezkých, dekorativních kusů, které se k Vašemu bytu a k Vaší osobnosti dobře hodí. Neboť květiny o Vás mohou mnohé prozradit.
křeslo u piana

Na co brát zřetel

·         Světlo
Pokud máte všechna okna na sever nebo naopak na jih, musíte volit správné druhy pokojových rostlin, které snesou stín, případně přímé sluneční světlo. Nevhodným světlem na nich můžete napáchat nevratné škody. Nechte si poradit ve specializovaných obchodech a zahradnictvích.
·         Teplo
Máte hodně teplý byt a nemůžete příliš regulovat teplotu v místnostech? Pak také pečlivě vybírejte, neboť některé druhy květin potřebují „přezimovat“ v chladnějším prostředí (kaktusy).
·         Zálivka
Pokud jezdíte často pryč, vybírejte druhy nenáročné na zálivku, případně si pořiďte květináče se samozavlažováním. Jsou sice cenově náročnější, ale vyplatí se. Jinak zkuste poprosit někoho z rodiny, kamarádku nebo sousedy, kterým důvěřujete, zda by k Vám jednou za pár dní nezaskočili květiny zalít.
·         Velikost
Nezapomeňte, že květiny rostou a pravděpodobně budou za rok a více vypadat jinak, než když si je kupujete (např. fíkus, banánovník,..). Musíte mít pro ně dostatek místa, případně je mít komu dát, až už se Vám do Vaší garsonky nevejdou.
kaktusy na okně
Samozřejmě se může stát, že i když rostlinám věnujete veškerou možnou péči, některé zahynou. Zvlášť, když se o ně často stará někdo jiný. Ale nezoufejte, někdy je to trochu alchymie. I rostliny mají duši a těžko se v nich někdy vyznat.

I lofty mají své kouzlo

Loft je vlastně něco na způsob ateliérového bydlení, který vzniká přestavbou nevyužívaných průmyslových objektů. Vznikají velké otevřené prostory s vysokými stropy, které většinou nebývají členěné příčkami. Stropy s nezvyklou výškou vytváří ojedinělou možnost pro stavbu pater a galerií, které se stávají charakteristickým znakem loftu. Ale hlavním znakem loftu je PROSTOR.

Historii loftového bydlení bychom našli mezi 50. a 60. lety minulého století, kdy lidé ve velkých metropolích, jako je např. New York, začali pro bydlení využívat staré opuštěné továrny a sklady. Měly dvě dobré vlastnosti, dobrou polohu a zejména zmiňovaný velký prostor. Jako první je začaly využívat umělci jako své ateliéry a zařizovaly si je současně i jako bydlení, proto bývá loftové bydlení často spojováno s bohémským životem.

Možná ještě někde existují „staré lofty“, které se vyznačovaly právě ohromným prostorem, kde nebylo nic rozděleno dveřmi, příčkami, jediné uzavřené místnosti většinou byla pouze koupelna, popř. ložnice, lidé v nich zachovávali původní charakter, jako betonové podlahy, kovová schodiště, průmyslové lampy apod.

V dnešní době už se s takovým bydlením ve staré opuštěné továrně setkáme málokdy, a to opravdu jen v zahraničí, ale architekti neváhali a díky poptávce po loftech začali stavět nové budovy, které jsou starým loftům „alespoň podobné“ – mají volné, ničím nedělené prostory s vysokými stropy a velká okna.

Co je pro loftové bydlení charakteristické:
–        z barev jsou to barvy kovu, betonu a cihel, a také barva modrá
–        podlaha nejlépe z betonu, dřevěných prken nebo dlažba, ale pozor – cihelná, ne jakou si asi představíte pod slovem dlažba
–        svítidla – nejlépe průmyslová, kovová

Jakým nábytkem si loft zařídit, aby skutečně připomínal „pravý loft“?
–        typickými prvky jsou velký prostor, režné cihly, takže nábytek vybírejte z kombinace masivního dřeva a kovu, a protože to bylo bydlení ve staré továrně, budilo dojem zabydlenosti už nějakou dobu, tohoto dojmu můžete docílit např. patinou, např. na podlahách
–        do kuchyně použijte otevřené kovové regály, určitě ne klasickou kuchyňskou linku, tím byste celkový dojem úplně zkazili
–        do koupelny můžete použít dlaždice ve stylu patchwork.

Tohle nádobí do myčky nepatří

Většina lidí si myslí, že může do myčky dát jakékoli nádobí, aniž by to myčce či nádobí uškodilo. Opak je ale pravdou – ne všechno nádobí je do myčky vhodné. Je pravda, že pokud máte kvalitní myčku s dostatečným množstvím programů, s největší pravděpodobností vám tento domácí pomocník skutečně umyje téměř všechno, co mu naložíte. Ovšem přece jenom existuje kuchyňské vybavení, které nemá v myčce co dělat. Jsou to v prvé řadě dřevěné výrobky, ale takénože nebo teflonové nádobí.

1.       Nože
Pakliže myjete ostré nože v myčce, je pravděpodobné, že se vám rychle otupí jejich ostří tak moc, že už se nebude dát znova nabrousit. A navíc, má-li nůž dřevěnou rukojeť nebo rukojeť slepenou ze dvou částí, velice rychle se opotřebuje a části se můžou rozpojit. Pokud jsou části spojené šroubem, ten zrezaví, pokud ho budete mýt v myčce nádobí.

Tupý nůž je mnohem nebezpečnější než ostrý a je o mnoho snazší se jím pořezat.

2.       Dřevěné nádobí
Dřevo je silně savý materiál. Proto všechny vařečky a metličky, stěrky, měchačky, dřevěná prkénka, ale také příbory s dřevěnou rukojetí nebo dřevěné misky a mísy či tácy do myčky zásadně nedáváme. Proč? Jednak ztratí svůj tvar i barku, budou velice rychle opotřebované, ale také popraskané, zkroucené, nevzhledné a také se snadno oprýská lak i barva.

Nejde ale jenom o tohle. Dřevo absorbuje nejenom vodu, ale i všechny chemické přípravky, které použijete, včetně chuti. Z dřevěné misky už se nenajíte a dřevěnou vařečkou už polévku také raději míchat nebudete.

3.       Sklo
Sklo sice neabsorbuje vodu či pachy nebo chuť tak, jako dřevo, ovšem velice snadno se obrušuje. Na většině sklenic, které jsou ze skla například barevného a broušeného, je většinou napsáno, že do myčky nepatří. Sklo je většinou jemné a tenké a zvlášť pokud víte, že jsou sklenky úzké a snadno se rozbijí, neměli byste je do myčky dávat.

Můj dům, můj hrad

Dnešní nádpis článku jsme převzali z anglického přísloví: “My home, my castle.” Ano, není nad vlastní bydlení, nad vlastní domov, kam se můžeme vždy navracet, kde to bezpečně známe.
 

Příklady potvrzující rčení

 
Někteří z nás každoročně, zejména v sychravých zimních měsících, vyráží na wellness víkendy, které jsou plné relaxačních procedur a masáží. Tyto pobytu většinou bývají v lázeňských městečkách nebo alespoň luxusnějších hotelích. Ubytování je součástí pobytu a obvykle si dopřejeme pokoje vyšší třídy, kde je samozřejmostí vlastní koupelna se záchodem, televizor a mini bar (lednička) na pokoji. Ale i přes příjemný komfort, uklizený pokoj každý den (díky hotelovému servisu), se po uplynutí naší dovolené rádi vrátíme do našeho domova.
 
Mohli bychom podat podobný příklad s hotelovými pokoji na dovolené u moře v zahraničí, máme na mysli převážně dovolené typu all-inclusive, ne nejlevnější zájezdy do Chorvatska, natož zájezd pod stan. Obvykle u pobytů typu all-inclusive je opět v ceně veškerý komfort včetně luxusních apartmánů. Kdo by se ale po skončení dovolené netěšil do vlastního bydlení, na svoji měkkou postel s vůní našich těl v polštářích.
 
A vysvětlení?
 
Čím to je, že i když doma mnohdy nemáme uklizeno, pokoje neodpovídají standardům pěti hvězdičkových hotelů, naše vana nemá zabudované trysky ani bublinkovou koupel, tak jsme tady nejraději? Proč se říká: “Všude dobře, doma nejlíp”? I my jsme si kladli stejné otázky a přišli jsme na několik možností, které vám teď nabízíme k posouzení:
•   je to naše– ano, lidé lpí na vlastnictví věcí, i když si to mnohdy nechtějí nahlas přiznat,
•   známe každý růžek – po našem bytě se dokážeme pohybovat i poslepu, víme, kde se nachází ta nejposlednější věc, když ji zrovna potřebujeme,
•   za byt si zodpovídáme sami – odpadá zde stres, že něco někomu poníčíme a budeme tak hradit škody. Zde si za případné zničení něčeho můžeme vynadat jen sami sobě.

Hypotéka: Investovat do nemovitosti?

Dokončili jste vysokoškolská studia nebo naznali, že konečně nadešel čas se poohlédnout po vlastním bydlení. Doteď jste bydleli s rodiči nebo sdíleli své bydlení s dalšími kamarády, spolužáky v nějakém podnájmu.
 
Pokud jste zrovna nezdědili peníze po dědečkovi z pátého kolene, nebo vaši rodičové nejsou vysoce postavení manažeři, politice, VIP hvězdy, pak vám asi nezbude nic jiného, než si bydlení pořídit na vlastní náklady. Nebo vám rodičové možná nějakou tou korunkou do začátku přispějí.
 
Ať tak či onak, jste ve fázi, že zvažujete bydlení ve vlastní nemovitosti, ale budete si potřebovat vzít hypotéku.
 
Můžeme vás ujistit, že jste si vybrali jedno z nejpříhodnějších období pro investování do nemovitostí. Důvodů k tomuto tvrzení je hned několik, například:
•   aktuálně (rok 2016) se hypoteční úroky pohybují na nejnižších možných sazbách – začínají od 1,79 % p.a.,
•   investice do vlastní nemovitosti je nejméně rizikovou investicí v porovnání s nákupem drahých kovů (zlato, stříbro, diamanty), vzácných obrazů nebo kávových bodů,
•   ceny nemovitostí neustále stoupají, tedy vaše investice se bude zhodnocovat a to i ve stovkách procent v desítkách let.
 
Pokud si půjdete sjednávat hypotéku, myslete na následující aspekty:
1.    Výši úrokové sazby a o jaký typ se jedná – plovoucí nebo pevná sazba. Plovoucí úroková sazba s fixním stropem není mezi dnešními bankami příliš rozšířenou nabídkou, ale nabízí ji například AirBank.

2.    Dobu fixace – každá slušnější hypoteční nabídka by vám měla umožnit si zvolit dobu fixace.

3.    Penále za předčasnésplacení hypotéky – zjistěte si, zda je možné splatit výši dluhu předčasně bez placení penalizací. Banky obvykle nabízejí možnost jednoročních mimořádných splátek v určitém procentu ze zbývající nesplacené částky.

4.    Vedení hypotečního účtu – dnes je běžné, že za vedení účtu s hypotékou byste platit neměli. Požadujte tuto službu i od vaší banky.
Dalšíslužby – nechte si předložit všechny služby a benefity od každé banky. Nezůstávejte jen u banky s nejnižší úrokovou sazbou, chtějte komplexní nabídku služeb.

Jak si sehnat bydlení v zahraničí

Chystáte se letos jet na dovolenou poprvé bez cestovní agentury a leží na vašich bedrech veškeré zajišťování bydlení v místě pobytu, doprava a veškerá pojištění. V dnešním článku vám přinášíme několik rad, jak si sehnat ubytování v zahraničí bez zbytečného stresu.
 

Hotely

Pokud neřešíte finance, pak je vaše řešení jednoduché. Stačí navštívit například internetový portál booking, kde si můžete vybírat nejen z nepřeberného množství hotelů. Najdete zde i nabídku apartmánů v soukromí, levnějších hostelů. Pomocí filtrů zadáte vaši cílovou destinaci, termín dovolené a případně cenovou relaci, kterou jste ochotni dát za jednu noc.
 

Zkuste Facebookové skupiny

Účet na Facebook dnes už vlastní téměř každý, alespoň podle posledních výzkumů výchází, že více než 60 % Čechů ze 7 miliónů vlastní účet na sociální síti Facebook. Využijte tedy možností, které nám Facebook nabízí. Není problém najít příslušnouskupinu ve vaší cílové destinaci, která nabízí krátkodobé nebo dlouhodobé pronájmy pokojů či apartmánů.
Výhodou je, že se můžete s pronajímatelem ihned přes sociální síť zkontaktovat a seznámit, případně dojednat další podmínky ubytování. Vždy se ptejte, zda je částka finální a jsou v ní započítány všechny energie, turistické taxy apod.
 

Couchsurfing

Pokud cestujete tzv. nalehko, tj. necháváte svoje putování maličko na náhodě, snažíte se stlačit cestovní náklady na minimum, pak zkuste couchsurfing.
Jedná se o celosvětovou komunitu nejen cestovatelů, kteří na internetovém portálu couchsurfing nabízí a poptávají přespání u někoho.

Na první pohled se může zdát, že se jedná o službu spaní u někoho zadarmo. Ale couchsurfing není levný hotel. Očekává se, že se svým hostitelem strávíte nějaký čas, budete mu dělat společnost, uvaříte například české národní jídlo nebo alespoň pomůžete s úklidem.

Víte-li, že chcete v cílové destinaci mít vlastní program, pak couchsurfing raději nevyužívejte. Nicméně na všem se dá s hostitelem domluvit. Nezapomeňte případně svému hostiteli dovézt dáreček, postačí nějaká drobnost na památku.

Nemusíme postrádat peníze

Dokud má člověk dost vlastních vydělaných peněz, má to v životě docela dobré. Pokud si v takové situaci potřebuje něco pořídit, stačí mu, aby našel příslušného prodejce a to žádoucí si u něj zaplatil, a je to. Za peníze se sežene snad všechno, co nás jenom napadne, a mít je tedy znamená jednoznačnou výhodu. Kterou by chtěl mít každý z nás. Ale nejednou na tom k naší smůle tak dobře nejsme. A zatímco někteří z nás peníze mají, jiní třeba zrovna ne. A co potom?

padesát eur

Pokud se někdo nemůže dostatkem peněz pyšnit, má pochopitelně daleko horší životní podmínky. Něco zkrátka musí oželet, musí se smířit s tím, že si může pořídit jen to, na co má, a musí zvážit, co má přednost a co bude muset počkat.

Ale co když z toho vychází, že musí vzhledem k finanční situaci počkat i to, co počkat nemůže? Co když někdo nemá už ani na to, bez čeho se zkrátka nemůže obejít? Pak se dá vlastně udělat jedno jediné. Člověk se musí ucházet o nějakou půjčku, kterou by si momentálně přilepšil. A aby mu to k něčemu bylo, musí si vybrat takovou nabídku, kterou dostane, a to dost výhodně.

eura měna

A která půjčka je nejlepší pro ty, kdo jsou ve finančních problémech třeba až po uši? Nemusíte se dlouho zamýšlet, abyste pochopili, že to není nějaká ta těžko dostupná půjčka od banky. Ne že by banky neměly i zajímavé nabídky, ale co je to platné, když tu vyžadují velké příjmy a čisté registry dlužníků u žadatelů, kteří právě tímto zrovna neoplývají? Když člověk nedokáže takové podmínky splnit a tím pádem bankovní půjčku nedostane, není mu tato zhola k ničemu.

Na rozdíl od nebankovních hypoték. Protože hypotéka bez registru Nebankovnihypoteka.cz je tu i pro ty, kdo nejsou jako žadatelé dokonalí a kdo toho moc nabídnout nedokážou. U té se zaručuje splácení docela jinak, a proto tu uspějí i ti, kdo mají u bank smůlu. A třeba tu uspějete i vy, až vám bude finančně zle.

Betonový plot nic nepřekoná

Potřebujete ohradit svůj pozemek? Nechcete na něm mít nejen nevítané hosty, ale ani vtíravé pohledy z okolí? Hledáte takový materiál, který bude pěkný na pohled, a zároveň za dostupnou cenu?
Podívejte se na ceník betonových plotů https://www.montazmpc.cz/sluzby/, a především na fotogalerii výsledků, jak může takový typ ohrazení vypadat. Uvidíte, že si z pestré nabídky jistě vyberete to pravé pro váš dům, zahradu i pozemek.
povrch betonu, šedý
Osadit pozemek bytelným ohrazením, přes které k vám nebudou vnikat pohledy, ani nežádoucí osoby zvenčí není snadné. Nicméně je to potřebné. O to více, když bydlíte vedle frekventované silnice, když okolo vašeho domu vede cyklostezka, máte potíže vyjít se sousedy, anebo se obáváte zlodějů. Bytelné ohrazení navíc můžete potřebovat i v případě, kdy se z okolí šíří hluk – mohutný plot jej dokáže výrazně zmírnit. A možná je hlavní problém na vaší straně – máte velkého nebezpečného psa, a chcete ho dostatečně izolovat od okolí.
betonové kvádry, architektura
Ať tak či onak, když si vyberete beton, jistě budete spokojeni.
Na rozdíl od cihlové zdi ho snadno a rychle postavíte, ale stejně snadno ho můžete i odstranit, pokud se tak někdy v budoucnosti rozhodnete. A velkou výhodou je to, že tento materiál může vypadat vždy přesně tak, jak chcete vy.
Líbí se vám štípaný kámen? Fandíte klasickému kameni anebo již zmíněné cihlové zdi? Není problém toto vše napodobit. Stejně tak si můžete vybrat i efektní probarvení, anebo doplnění různými sloupky, oblouky, a tak podobně. Běžná a velice pěkná na pohled je i kombinace s jinými druhy materiálů, jako je například dřevo anebo kovová mříž.
Určitě vám udělá radost i to, že když se pro takové řešení rozhodnete, tak se o realizaci od začátku až do konce postará odborná firma. Vy sami nehnete ani malíčkem, a vše bude hotovo – přesně podle vašich představ, v té nejvyšší kvalitě, a bez jakýchkoli potíží.

Zahrada v japonském stylu

Japonská zahradau nás? Proč ne! Je pro naše končiny trochu netradiční, ovšem velice stylová. Pokud ji do našeho pozemku vkusně začleníme, výsledek bude jistě krásný! Kdo nemá dostatek prostoru, může si udělat radost alespoň „japonskou“ předzahrádkou nebo terasou. Květináče s bonsajemi na ní umístit třeba do stylových mís. Vhodné jsou k tomuto účelu například betonové výrobky.
japonské zahrada s bonsajemi
Typickými prvky, které se v japonské zahradě vyskytují, jsou kámen, písek a voda. Z rostlin pak kromě bonsaje (v záhonech i v nádobách) najdeme v japonské zahradě také bambus, javor, sakuru (jako solitéry i ve skupinách), azalku (na záhonech a podél cestiček. U vody a ve vodě rostou kosatce a lekníny.

Pokud máme možnost, chuť a odvahu takové zahradě věnovat velký pozemek, můžeme se mezi záhony procházet po krásně upravených cestičkách vyskládaných z plochých kamenů nebo vysypaných pískem. Přecházet jezírka a potůčky po můstcích nad vodou či odpočívat na lavičkách a v altáncích. Možností je mnoho. Ovšem pokud má zahrada vypadat opravdu stylově, je potřeba nejen dobře znát pro ni charakteristické prvky, ale také je umět vhodně v daném v terénu použít. Tvorbu takové rozsáhlejší zahrady se určitě vyplatí svěřit zkušeným odborníkům. Mnozí naši zahradní architekti i zahradníci japonský styl opravdu umí!
větvičky s bílými květy třešní

V Japonsku má budování těchto zahrad dlouhou tradici a japonští mistři toto umění ovládají samozřejmě nejlépe. Základ převzali od Číňanů a styl vypilovali k dokonalosti. První zahrady tam tvořili již v 6. století, ale největší rozšíření je čekalo ve středověku. To se zahrady začaly rozdělovat podle toho, k jakému účelu a také komu sloužily. Na parkové, rezidenční, meditační, čajové a suché. Například v těch suchých se upravují písek, štěrk i kameny do podoby vodních prvků. Jde o zahradní umění, které má filosofický základ. Jednotlivé detaily, třeba i položený kámen nebo větvička, mají vždy svůj význam!