Položíme-li si otázku, který vynález nejvíce ovlivňuje naše životy, dostane se nám mnoho zajímavých odpovědí. V první řadě bude stát pravděpodobně počítač nebo internet. Život bez těchto dvou věcí si dnes dokáže představit už jen málokdo.

Přesto se techničtí analytici na přelomu tisíciletí shodli na jiném vynálezů, který navždy změnil přístup člověka k informacím a nastartoval období, kterému se dnes říká digitální revoluce. Je jím mikroprocesor.

Mikroprocesordnes najdeme ve většině elektronických zařízení, od praček, přes počítače a smartphony, až po raketoplány. V čem však spočívá přínos této drobné elektronické součástky? Odpověď je překvapivě jednoduchá. Představme si mikroprocesor jako mozek celého počítače. Jeho funkce je omezena na dekódování a následný výkon instrukcí zadaných operačním systémem, jiným programem nebo uživatelem.

Z čeho se takový mikroprocesor vlastně skládá? Při zodpovězení této otázky musíme začít u tranzistoru, součástky jejíž velikost se dnes pohybuje v rozmezí několika málo atomů. To zní skvěle, ne? Problém však je, že tranzistory umějí zpracovávat pouhé dvě polohy, vypnuto a zapnuto.

Z toho důvodu je třeba, aby při výkonu konkrétního procesu spolupracovalo velké množství tranzistorů, které společně s několika dalšími pasivními součástkami dávají dohromady integrovaný obvod amikroprocesor. Za tento objev později dostane jeho autor, američan Jack Kilby, Nobelovu cenu za fyziku.

Jen pro zajímavost, moderní mikroprocesory se skládají z desítek milionů tranzistorů umístěných na křemíkovém plátku. Takto vysoký počet jim umožňuje vykonávat stovky různých činností a ovlivňovat tak rychlost vašeho počítače.

Až tedy příště budete odepisovat na důležitý e-mail nebo sdílet fotky na Facebooku, uvědomte si, že tam někde uvnitř se nachází součástka, bez které bychom si dnes už nedokázali představit normální den.