Pro laika je to naprosto jednoduchá záležitost. Pokud si někdo půjčí peníze, je stanoveno, dokdy je musí vrátit, a to navýšené o úroky v té a té výši, jež bývá obvykle udávána v procentech. A tím je to odbyté.
Co se týká půjčené částky, je tu vše nad slunce jasné. Ta se prostě vrátí v takové výši, v jaké byla půjčena, a je to.
Ovšem s úroky to tak jednoznačné není. Protože ty se někdy vypočítají tak, jak si to obyčejní smrtelníci vesměs představují, ovšem někdy tomu tak není. Lze se totiž setkat i s pojmem lineární splácení https://www.hypotekybezregistru.cz/a53-linearni-splaceni/. A toto funguje poněkud odlišně.
Zatímco se totiž třeba u hypoték vesměs setkáme s tím, že se pravidelně splácí pevně daná částka, zahrnující vždy stejný náležitý díl půjčené částky a také identickou část úroku, čemuž se říká odborně anuitní způsob splácení, je tu i jiná možnost.
A to splácení zvané lineární.
Čím se to posledně zmíněné odlišuje?
Tím, že v tomto případě splácí dlužník měsíc co měsíc stejnou část úvěru plus úroky platné pro aktuální měsíc. Tedy úroky z částky, již má momentálně půjčenu. A protože se tímto počínáním logicky postupně snižuje suma, již dotyčný dluží, o právě zaplacenou část, klesají postupně i úroky, jež je nezbytné platit.
U anuitního způsobu splácení si tak může být člověk jist, že bude platit stále stejně, u lineárního platí naopak kvůli postupem času klesajícím úrokům zpočátku více a později míň a míň.
A je jenom na dohodě dlužníka a poskytovatele půjčky, k čemu se přikloní, co je pro ně výhodnější.
Aby to pak pořád ještě nebylo jednoduché, existují i progresivní nebo degresivní způsob splácení. Při tom progresivním postupně roste splátka a mění se i poměr zaplaceného úroku a úmoru, tedy části půjčené sumy, při degresivním se splátka naopak postupem času snižuje, tedy začíná se splácením větší části úmoru a nižšího úroku a to se postupem času mění.
Co se týká splácení, máme tedy na výběr. Ovšem jedno zůstává vždy neměnné. A to, že je povinností dlužníka všechno vrátit. I s úroky.